Risan
Risan (v srbské cyrilici Рисан, italsky Risano) je město u zálivu Boka Kotorska, u tzv. Risanského zálivu. Administrativně spadá pod opštinu Kotor. V roce 2011 zde žilo 2048 obyvatel. Známý je jako nejdeštivější místo v Evropě.
Město vzniklo na místě antické osady Rhizon, která byla poprvé připomínána ve 4. století před naším letopočtem. Osada byla součástí řeckého osídlení Středozemního moře. Během existence Římské říše bylo známé jako Romanorum, která během 1. a 2. století značně bohatla díky obchodu po moři. Počet obyvatel se přiblížil k deseti tisícům a stály zde vily bohatých obchodníků. Z této doby se dochovala řada římských mozaik. Na počátku 6. století zde bylo ustanoveno sídlo diecéze. Úpadek města nastal po nájezdech Avarů a Slovanů. V roce 1482 obsadili po Benátčanech Turci spolu s Herceg Novim. Následně odsud pořádali pirátské výpravy po jaderském pobřeží. V roce 1688 získali Risan zpět Benátčané. Tehdy měl okolo 800 obyvatel, z nichž většina byla muslimského vyznání. Během Hercegovského povstání se zde skrývali povstalci proti Turkům. Poté byl součástí (od roku 1797) Rakousko-Uherska a od roku 1918 Království SHS a poté Jugoslávie. V roce 1900 měl Risan 5441 obyvatel. Během druhé světové války město okupovala fašistická Itálie. Od roku 2006 je součástí nezávislé Černé Hory.
Město vzniklo na místě antické osady Rhizon, která byla poprvé připomínána ve 4. století před naším letopočtem. Osada byla součástí řeckého osídlení Středozemního moře. Během existence Římské říše bylo známé jako Romanorum, která během 1. a 2. století značně bohatla díky obchodu po moři. Počet obyvatel se přiblížil k deseti tisícům a stály zde vily bohatých obchodníků. Z této doby se dochovala řada římských mozaik. Na počátku 6. století zde bylo ustanoveno sídlo diecéze. Úpadek města nastal po nájezdech Avarů a Slovanů. V roce 1482 obsadili po Benátčanech Turci spolu s Herceg Novim. Následně odsud pořádali pirátské výpravy po jaderském pobřeží. V roce 1688 získali Risan zpět Benátčané. Tehdy měl okolo 800 obyvatel, z nichž většina byla muslimského vyznání. Během Hercegovského povstání se zde skrývali povstalci proti Turkům. Poté byl součástí (od roku 1797) Rakousko-Uherska a od roku 1918 Království SHS a poté Jugoslávie. V roce 1900 měl Risan 5441 obyvatel. Během druhé světové války město okupovala fašistická Itálie. Od roku 2006 je součástí nezávislé Černé Hory.
Mapa - Risan
Mapa
Státní území - Černá Hora
Černohorská vlajka |
V období raného středověku se na území dnešní Černé Hory nacházela tři knížectví: Duklja, které zhruba odpovídá jižní polovině, Travunia na západě a vlastní Rascia na severu. Ve 14. a 15. století vzniklo knížectví Zeta. Od konce 14. století do konce 18. století byly velké části jižní Černé Hory pod vládou Benátské republiky a byly začleněny do Benátské Albánie. Název Černá Hora byl poprvé použit pro označení země na konci 15. století. Poté, co se dostala pod nadvládu Osmanské říše, získala Černá Hora v roce 1696 pod vládou dynastie Petrovićů-Njegošů polosamostatnost, nejprve jako teokracie a později jako světské knížectví. Nezávislost Černé Hory byla uznána velmocemi na Berlínském kongresu v roce 1878. V roce 1910 se země stala královstvím.
Měna / Jazyk (lingvistika)
ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
---|---|---|---|
EUR | Euro (Euro) | € | 2 |
ISO | Jazyk (lingvistika) |
---|---|
SQ | Albánština (Albanian language) |
BS | Bosenština (Bosnian language) |
HR | Chorvatština (Croatian language) |
HU | Maďarština (Hungarian language) |
SR | Srbština (Serbian language) |